Tiếng Việt

Delta Mekongu

Delta Mekongu

Deltu Mekongu dodnes často zakreslují do širší mapy své země Kambodžané. Cítí křivdu, že jim už nepatří. Však také první Vietové (etničtí Vietnamci) se v této převážně khmerské oblasti začali usazovat teprve v první polovině 17. stol., kdy k tomu dostali povolení od krále Chey Chetthy. Rozpadající se khmerská říše nemohla zabránit rychlému povietnamštění - netrvalo potom ani století, kdy se tu z Khmerů stala menšina, a v roce 1845 se Siam (Thajsko) s Vietnamci dohodl, že jih s deltou Mekongu bude nadále součástí Vietnamu.

Mekong je řekou bez zřetelného začátku i konce. Dosud není jasné, kde přesně pramení - kdesi na Tibetské náhorní plošině, ve výšce kolem pěti tisíc metrů, kde hned zpočátku přibírá další prameny. Její vody potom tečou asi čtyři a půl tisíce kilometrů, než se opět rozdělí do mnoha ramen, aby se rozpustily v Jihočínském moři. Málokterý tok živí tolik lidí. Na Mekongu, největší řece jihovýchodní Asie, závisí životy desítek milionů lidí. Delta Mekongu je nejúrodnější oblastí celého Vietnamu.

Z oblasti Prey Nokor, kde se první Vietové soustředili, nakonec vyrostla největší vietnamská metropole, Saigon, přejmenovaná v roce 1975 na Ho Či Minovo Město. V dnešních 12 provinciích delty Mekongu žije celkem zhruba 17 milionů obyvatel, ale Khmerů je už jen něco přes milion. Ačkoli v mnoha regionech je jejich přítomnost viditelná (zejména díky četným chrámům théravádového buddhismu), dnes už nemůže být pochyb o tom, že i tady jsme ve Vietnamu.

 

 

Sami Vietnamci sice znají pojmenování Mekong, jež je zkráceninou thajského Mae Nam Khong (Matka řek Khong), ale častěji používají sinovietnamský výraz Cuu Long, což lze přeložit jako ,,Řeka devíti draků´´ - jde vlastně jen o poetické označení mnoha říčních ramen, do nichž se hlavní tok rozlévá před tím, než vyústí do moře. A místo delta Mekongu říkají spíše nížina řeky Devíti draků.

Krajina působí poněkud jednotvárně - jen výjimečně z této ploché nížiny vyčnívá nějaký kopec. Přesto jde o kraj bohatý i zajímavý. Odsud pochází i většina vietnamské rýže, v jejímž vývozu se Vietnam nedávno vyšplhal na druhé místo na světě, hned za Thajsko. Delta Mekongu je nesmírně úrodná. Celoročně teplé klima může přinést až tři sklizně za rok. Voda na zavlažování rozhodně nechybí. Mekong přináší každoročně obrovské množství úrodných nánosů, jež se dají postupně zpevňovat, osívat a osazovat.

 

 

Jedinečné přírodní podmínky nesvědčí jen pěstování rýže, třebaže se jím v deltě Mekongu zabývají zhruba dvě třetiny obyvatel. Delta Mekongu se může pyšnit také velkým bohatstvím nejrůznějšího ovoce - nechybí duriany, žakie, vodní jablka, kvajávy, banány, papáje, manga, kokosy, pomela, rambutany, longany, pomeranče, liči, mangostany, zapoty, karamboly či bobule zlatolistu. Ostatně jen málokterý turistický výlet do této oblasti se obejde bez ochutnávky zdejších plodů na některé z četných ostrovních farem. Ve městě My Tho, jednom ze tří nejdůležitějších měst delty (vedle Can Tho a Chau Doc), uspořádali v roce 2010 dokonce první ročník mezinárodního Festivalu ovoce.

Rovněž místní trhy se z větší míry točí kolem zemědělské úrody. Mezi největší atrakce delty Mekongu patří ranní trhy na vodě, například v Cai Rang, Phong Dien, Cai Be nebo Tra On, kam jezdí menší prodejci nakupovat ve velkém ovoce i zeleninu. Orientaci jim usnadňují vysoké tyče, na nichž každá loď vyvěšuje svou momentální nabídku: na těchto až šestimetrových stožárech visí mrkve, cibule, zelí, ananasy, vodní melouny, zkrátka skoro všechno, co zrovna uzrálo - a tak každý, kdo sem přijede, už zdálky vidí, co a kde se dá nakoupit.

 

 

Protože jsme však v deltě životodárné řeky, musíme doplnit, že z jižních provincií se do světa vyvážejí také vodní produkty, jako jsou sladkovodní krevety či některé ryby, včetně známých pangasů, na nichž si v současnosti můžeme běžně pochutnat i u nás ve střední Evropě. Velká část vývozu vodních produktů však míří do asijských zemí, zejména do Japonska.

Delta Mekongu skrývá i méně přístupná místa s půvabnými přírodními scenériemi. V řadě přímořských oblastí, které se postupně rozšiřují díky naplaveným nánosům půdy, vznikly rozsáhlé mangrovové lesy. Největší z nich rostou v nejjižnějších provinciích Bac Lieu a Ca Mau. Právě tato místa se stávají hnízdišti mnoha druhů ptáků a některá získala zaslouženě status ptačích rezervací.

Nížina Řeky devíti draků oplývá řadou přírodních skvostů a je schopna uživit značnou část početné vietnamské populace.