Tiếng Việt

Střední Vietnam Hue

Střední Vietnam Hue

 

Město Hue ve středním Vietnamu bylo po 143 let i jeho hlavním sídlem. Za zdmi pevnosti vzniklo okázalé císařské město, které si své kouzlo uchovalo dodnes. Pojďte jej s námi nyní navštívit.

Kdo by neznal komplex památek ve městě Hue a okolí, zapsaný od roku 1993 na seznamu kulturního dědictví UNESCO? Nejnavštěvovanější jsou bezesporu pevnost s císařskými paláci a císařské hrobky rozeseté v krajině podél Voňavé řeky. Častým cílem turistů je i vyhlášená Pagoda nebeské paní. Hue, to však není jen architektura stará, nýbrž i moderní, na jejíž podobě se podepsala jak doba koloniální, tak existence Vietnamské republiky.

Významnou stavbou je Pagoda nebeské paní (Chua Thien Mu), kterou nechal údajně roku 1601 postavit Nguyen Hoang, hlava rodu Nguyenů. Ve skutečnosti je svatostánek (ve Vietnamu se termínem pagoda označuje nejen samotná věžovitá stavba, ale často i celý kultovní areál, tj. chrámový komplex) v análech zmiňován již v 16. stol. Ve druhé polovině 17. stol. nechal areál rozšířit a přebudovat Nguyen Phuc Tan. Každý z následujících knížat potom ke komplexu něco přistavěl nebo alespoň něco opravil. Poslední stavbou v rámci areálu byla vlastní věžová pagoda, kterou nechal roku 1844 postavit císař Thieu Tri.

 

 

Po sjednocení Vietnamu císařem Gia Longem roku 1802, kdy se bývalý knížecí rod Nguyenů stal novou centrální mocí, se začalo i Hue budovat jako hlavní město říše. Bylo třeba vystavět reprezentativní a zároveň pevné sídlo, odkud by císaři mohli spravovat svou zemi.

Se stavbou císařského města se začalo v roce 1805 na levém břehu Voňavé řeky a po následujících 38 let na stavbě pracovalo více než 30 000 dělníků. Dělníci vybudovali sedm metrů vysokou a dvacet metrů silnou hradbu, 300 paláců, chrámů a dalších staveb na 520 hektarech. Samotné císařské město má vlastní hradby, ale je obklopeno ještě hradbami pevnosti a před každou z nich jsou vodní příkopy. Dominantou jižní strany hradeb pevnosti je vlajková věž z roku 1807. Za vodním příkopem a mohutnými hradbami se na dvou místech nachází celkem devět posvátných bronzových děl z počátku devatenáctého století, děla původně stála u vstupu do pevnosti. Pevnost byla založena na obdélníkovém půdorysu s mírně vypouklou jihovýchodní stranou a po celém obvodu obklopena vodním příkopem. Areál byl rozdělen na dvě části kanálem zvaným Císařský. Celkový obvod pevnosti činil 10 km. Uvnitř pevnosti se nachází citadela s císařským sídlem, která byla od zbytku města oddělena vodním příkopem a cihlovou hradbou se čtyřmi branami.

 

 

V Hue se však nenachází jen největší pevnost v zemi, město bylo budováno i jako reprezentativní sídlo císaře a kulturní centrum státu. Uvnitř pevnosti se nachází i císařská čtvrť se Zakázaným městem. Celé její vnitřní uspořádání je výrazně ovlivněno čínskou architekturou, respektive pekingským vzorem císařského města. Do císařského areálu vede přes vodní příkop šest mostů. Polední brána byla místem, kde se při ceremoniích setkával císař s poddanými. Nad cihlovou branou byl kvůli tomu vystavěn Pavilon pěti fénixů, odkud vietnamští císaři přihlíželi důležitým rituálům. Za branou se rozprostírala plocha určená ke vzdávání cti panovníkovi a jeho dvoru - místo poklon. Většinu plochy císařské citadely zabíraly obytné, reprezentativní či náboženské objekty.

Císaři poslední vietnamské dynastie Nguyen (1802-1945) rozvinuli umění funerální architektury do nevídaných rozměrů. Stavěli celé komplexy, které jim sloužily ještě za života jako odpočinkové sídlo. Panovnické hrobky se staly zahradami s altány, rybníčky a množstvím obytných i ceremoniálních budov. Čtvrtý císař Tu Duc (1847-1883) si v rámci své hrobky dal dokonce vybudovat i harém a divadlo.

 

 

Ve výčtu staveb z císařského období nemůže chybět jedna zvláštnost - císařská aréna. Jednoduchá stavba připomíná svou funkcí římské arény - i zde mezi sebou zápasila divoká zvířata, ale s tím rozdílem, že v Hue nešlo ani tak o zábavu, jako o rituál. Zápasili zde tygři, kteří symbolizovali vnější neuspořádaný divoký svět, se slony představujícími císaře a jeho říši, kde je vše v souladu s Konfuciovým učením. Přirozeně nebylo žádoucí, aby tygr porazil císařského slona, a tak byly divoké šelmy různě mrzačeny, a tím odsouzeny k prohře. Nedaleko arény stojí nenápadný chrám Voi Re zasvěcený vítězným slonům. Aréna byla postavena roku 1830, chrám potom o 14 let později.

Hlavní dominantou moderní architektury se stal především ocelový most Truong Tien, otevřený po dvouleté montáži roku 1899. Žádné moderní město se neobešlo bez železnice. Začátkem roku 1907 bylo Hue spojeno kolejemi s přístavem v Da Nangu. Zděná nádražní budova v secesním stylu sloužila cestujícím i jako přepychový hotel.